neděle 4. prosince 2016

Listopad v knihách

Sarah J. Maas - Půlnoční koruna (Skleněný trůn #2)


Nemůžu si pomoct, ale tato série mě neskutečně baví. Z prvního dílu jsem byla nadšená, u Půlnoční koruny jsem však měla ještě daleko lepší pocit. Po přečtení prvního dílu jsem se zamýšlela nad tím, zda se Sarah J. Maas povede udržet kvalitu celé série i v dalších dílech tak, jako se jí povedlo nastavit v Skleněném trůnu. Musím zkonstatovat, že jí to zatím jde moc dobře. První díl byl v podstatě seznamování se s postavami a prostředím, v Půlnoční koruně se teprve rozebíhá ta pravá fantasy akce. Byla to skvělá jízda, která znovu působila tak, že jsem nechtěla knihu ani na chvíli odložit. Autorka dále rozvíjí myšlenky, s kterými začala v prvním dílu, gradovala napětí, záhady i romantiku. I když není drsná ve stylu fantasy krále George R. R. Martina, i ona v některých chvílích své postavy nešetří, a to dodává této fantasy sérii ten správný nádech. Jsem fakt zvědavá, jak to bude pokračovat dál. Protože našlápnuto má tato série fakt skvěle. A já se tak s radostí nechám vtáhnout do dalšího dílu, protože k Celeaně a celému fantasy světu, ve kterém žije a bojuje, se vrátím velmi ráda. Přece jenom je tu toho ještě hodně, co je třeba odhalit a vyřešit. Autorce se zase jednou podařilo vystupňovat příběh tak, abychom měli chuť v něm pobýt ještě trochu déle a přijít na kloub všem záhadám. 

neděle 27. listopadu 2016

Český debut z IT prostředí, který vtáhne a zaujme

Ráda objevuju nové české autory, a proto jsem měla radost, když jsem zjistila, že v Nakladatelství Paseka vychází román Tomáše Grombíře s názvem Jedničky a nuly o informační revoluci, která proběhla v posledních třiceti letech. Vždy ráda sáhnu po knížce, ve které se dozvím něco nového. Zde se jedná o tematiku rozvoje informačních technologií, internetu a sociálních sítí -  a to mě hodně zajímá. Děj se odehrává v pro mě známém prostředí, o to víc mě tento titul lákal k přečtení. 

Debutový román českého spisovatele Tomáše Grombíře nám na zhruba 300 stránkách pomocí příběhu programátora Adriana ukazuje, jakým složitým procesem vývoje prošly počítače, internet i lidské vztahy. Samotný Adrian byl odmalička považovaný za šprta, s ostatními dětmi moc nevycházel, ale o to víc si rozuměl s čísly a počítači. Bavilo ho programování a vše, co se týkalo nejnovějších informačních technologií. Byl ale dokonalý outsider. Díky svým schopnostem se mu podařilo v průběhu studia sehnat dobré zaměstnání. A tak se ocitl ve společnosti, kde se sám podílel na rozvoji internetu a různých aplikací v České republice a později i v zahraničí, což ho vyšvihlo mezi nejbohatší mladé lidi dané doby. Ale jak to bývá, s velkýma penězi přichází i problémy.
Musím se přiznat, že ze začátku jsem od postavy Adriana čekala něco úplně jiného, než se z něho nakonec vyvinulo. Měl jednoduše štěstí a ocitl se v té správné době na tom správném místě. I když se z něho stal jeden z nejbohatších mladých lidí, tak se podle toho nikdy nechoval. Neměl přátelé, jenom kolegy, a měl problémy se ženami.  Prostě typický outsider, který si žije ve svém vlastním světě, který je tvořený jemu známými jedničkami a nulami.

pondělí 7. listopadu 2016

Říjen v knihách

Michelle Losekoot, Miloš Říha – Bez jablka



Skvělé. Úžasné. Vtipné. Psané s nadhledem a humorem. Neskutečně čtivé a prostě ze života. Já se právě teď nacházím před třicítkou, a tak se mi do rukou dostala kniha, která jako by byla psaná právě pro mě. Zaobírá se vztahy dnešních třicátníků, touto zrychlenou, přetechnizovanou online dobou a celé je to neskutečně trefné, upřímné a klidně bych se pod to podepsala. Já jsem se v těch textech našla a myslím, že to tak bude mít každý. Je to čtení jak pro ženy, tak i pro muže. Podle mého názoru jde o první knihu vydanou blogery, která určitě stojí za to. Ideální vánoční dárek i pro lidi, co moc nečtou. Zaujme, pobaví a nechá prostor i pro přemýšlení. Neskutečně bavilo.

čtvrtek 3. listopadu 2016

Knižní tipy - listopad 2016

Tomáš Grombíř - Jedničky a nuly


Poutavý román o době, kterou jsme všichni zažili, a která je už historií. Návrat do časů, kdy bylo možné vše. A také jedinečné, zasvěcené a vtipné vyprávění o informační revoluci, která za posledních třicet let fantastickým způsobem proměnila společnost. Až do příchodu na pražskou vysokou školu byl mladičký 
Adrian dokonalou nulou. Nesebevědomý, sexuálně strádající kluk bez přátel i zkušeností však má vášeň v programovaní, které jej v hlavním městě katapultuje do světa velkých peněz, luxusu a nejrůznějších špinavostí.
Vydává Paseka.


Karel Jaromír Erben - Komiksová Kytice



Karel Jaromír Erben by v letošním roce oslavil 205. narozeniny. I na tuto počest proto vzniklo v rukou dvanácti českých ilustrátorů unikátní komiksové zpracování jeho nejslavnějšího díla - Kytice. Pod Komiksovou Kyticí, která vychází v edici Český Grimm, jsou podepsáni přední čeští ilustrátoři: legenda pražského graffiti Delarock, oceňovaná knižní ilustrátorka Kateřina Bažantová či Vladimír Strejček ze studia DRAWetc. a mnoho dalších.
Vydáva Transmedialist.


pátek 28. října 2016

Skutečně ten nejhodnější chlapec

Knížka vydaná Nakladatelstvím Argo se ke mně dostala jako dárek. Při nešťastném úrazu na horském kole se mi povedlo zlomit si ruku, a tak jsem si nezapomněla postěžovat na sociálních sítích. Všimli si toho i ti nejlepší Martinusáci z internetového knihkupectví Martinus.cz a jako dárek mi poslali knížku, aby mi to léčení šlo lehčeji. Přiznám se, že jsem o té knize doteď neslyšela, ale po přečtení anotace mě hned zaujala. A ještě k tomu Argo patří mezi moje oblíbené nakladatelství. Takže mi tenhle dárek udělal velkou radost.


Nejhodnější chlapec je příběhem autistického chlapce, vlastně už muže, Todda Aarona, který skoro celý svůj život žije v různých zařízeních pro lidi se zvláštními potřebami. Náš příběh začíná v Paytonu. V první kapitole se vrátíme s Toddem do dětství, kdy ho jako jedenáctiletého kluka matka právě přivezla do Paytonského sociálního centra, kde nakonec zůstane po zbytek svého života. V tomto příběhu sledujeme svět a život očima padesátiletého autistického muže a hlavně různé impulsy, okolnosti a změny, které ho ovlivňují a musí se s nimi vypořádat.  Do jeho života vstoupí nový ošetřovatel, s kterým má od začátku problém vycházet, spřátelí se s novou obyvatelkou Paytonu Martine, jezdí za ním na návštěvy jeho bratr a jednoho dne se na základě různých okolností rozhodne, že chce jít domů za bratrem a odejde. A ve všech těchto událostech se prolíná současnost s minulostí, hlavně s Toddovými vzpomínkami na dětství a rodiče.

sobota 15. října 2016

Proč být online

Nedávno jsem si po dlouhé době (asi po třech měsících) byla zaběhat. Běhání je pro mě skvělá aktivita, při které si utřídím myšlenky a vyčistím hlavu. Nikdy mi to nešlo, a ani asi nijak extra nepůjde, ale už dokážu bez jakéhokoliv zastavení uběhnout 5 km, a tak jsem na sebe hrdá (nesmějte se, před rokem jsem to ještě nezvládala). A píšu o tom proto, že při tom nedávném běhu jsem přemýšlela nad tím, co všechno se za poslední dobu stalo. Byla jsem hlavně nadšená ze setkání, které jsem ten den měla, a uvědomila jsem si jednu důležitou věc. Tak jsem se rozhodla o tom napsat článek. Bude to jeden z těch osobnějších článků. Chci se ale s vámi pobavit o tom, proč je podle mě dobré být online a jak online svět ovlivnil můj offline život. Jde samozřejmě o můj osobní názor, postoj a zkušenosti.



V dnešním světě žijeme hodně online. Máme sociální sítě, díky kterým komunikujeme nejenom s kamarády, ale seznamujeme se i s novými lidmi. Pravidelně požíváme facebook, twitter, instagram, snapchat, blogy, youtube, fóra, diskutujeme, komentujeme, zveřejňujeme části svých životů, fotky, videa, livestreamujeme a tak dále. Hledáme si nové informace, čteme zprávy, vzděláváme se. Nikdy nebyl přístup k informacím a lidem jednodušší.
Já díky blogu žiju intenzivně online. Založila jsem si ho před dvěma lety. Už nějakou dobu jsem četla knižní blogy a pravidelně v nich hledala inspiraci. Měla jsem ale problém najít blogy, které píšou o knihách, které čtu já. V mém okolí se moc knihomolů nenacházelo, a tak jsem doufala, že když začnu psát knižní blog, tak se budu moct bavit se svými čtenáři o knížkách, které čtu já a najdu podobně knižně naladěné lidi. Ale co vám budu povídat, nebylo to vůbec tak lehké, jak jsem si představovala. Prorazit se začínajícím blogem je fakt těžké. I tak jsem psala recenze, u kterých se mi teď nechce věřit, že jsem je psala já. Líbí se mi, jak jsem se každou recenzí posouvala a zlepšovala. Blog mi toho mnoho dal. Naučila jsem se psát, pracovat s obrázky, celým bloggerem a vizuálem blogu, později se základy html. Vytvářela jsem si ho k obrazu svému, četla články o tom, jak ho vylepšit a zlepšit se, sledovala youtube tutoriály,jak na hezčí design, na který budu moct být hrdá. Jak rostl blog, tak jsem rostla i já. A pak jsem si začala fotit vlastní fotky a to byl ten bod, kdy jsem objevila krásu focení. Moje nové hobby, vedle knih a kola, další obrovská láska. Něco, co mi fakt jde a vypadá, že na to  mám talent, i když mám minimální teoretické znalosti. Něco, co mě úplně pohltilo a blogu dodalo ten vizuál, který jsem si vždy představovala. A jsem s ním nanejvýš spokojená. Postupně, jak jsem rostla, tvořila, dělala to, co mě baví, přišli i ti pravidelní čtenáři. Není jich moc, ale jsem za ně ráda. Stále jsem zastánce toho, že kvalita je důležitější než kvantita a opravdu si cením každého vracejícího se člověka. Protože vím, že jsme na stejné vlně, a to se počítá.

pondělí 10. října 2016

A co když je skutečně nevinný?

Kdo čte můj blog pravidelně, tak velmi dobře ví, že Dominik Dán je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů detektivek a vyšetřovatele Richarda Krauze bych si nejraději vzala za muže :D. Možná je to tím, že se jeho příběhy odehrávají ve slovenském prostředí - a to je mně skutečně blízké. Možná je to myšlením, řečí anebo poznámkami, které čtu mezi řádkami jeho detektivek. Protože žiji v Česku, mám radost, že také zde vychází jeho detektivky a nejsem o ně tak ochuzená. Při poslední jeho knize, kterou jsem četla v češtině, jsem byla zklamaná z překladu, který byl dle mého názoru hrozný. Nedávno mu vyšla novinka pod názvem Cela číslo 17 a já jsem se rozhodla, že dám českému překladu ještě poslední šanci. A jak to nakonec dopadlo?


Cela číslo 17 zachycuje příběh inspirovaný skutečnou událostí. Jde o vysokoškolského profesora matematiky Kamila Puskailera, který si už 4 roky odpykává trest za vraždu manželky. Její vražda se stala za podezřelých okolností, i když si Kamil nic pořádně z toho večeru nepamatuje, protože po oslavě narozenin byl mírně indisponovaný, je přesvědčený, že je nevinný. Ale důkazy hovoří proti němu. Nakonec je odsouzený na 13 let vězení. Začátky ve vězení prožívá velmi těžko, ale postupně si zvykne a  po pár letech mu osud přihraje na doučování matematiky syna ředitele věznice. Kamil je přesunutý do administrativy a tam zaznamená svůj příběh, který se shodou náhod dostane do rukou detektivovi z oddělení vražd, Richardovi Krauzovi. Ten má právě relativně dost volného času, a tak se spolu se svým parťákem, nenapravitelným sukničkářem, Josefem „Chosem“ Fišerem rozhodnou, že se na to kouknou.