Původně jsem pro vás
chtěla sepsat článek o tom, jak jsem se v sobotu seznámila s Nadiyou
z blogu Útočiště knihomola (jednou z mých nejoblíbenějších blogerek)
a strávily jsme skvělé sobotní dopoledne. Ona si točila materiál do svého
nejnovějšího videa Kam s knihou (kde mě mimochodem pravděpodobně zahlídnete) a já
jsem si dělala fotky na blog, kromě jiného v stylu ,,jak to vypadá když
Nadiya natáčí ta svá skvělá videa.“ Vás, co ji sledujete stejně pečlivě jako já,
to bude určitě zajímat. Jelikož do centra Prahy zavítám poslední dobou velmi
málo, cítila jsem se zas jako turista. A to tu žiju víc než pět let. Bylo to
příjemně strávených pár hodin s podobným magorem, jako jsem já. Ona
chápala moji posedlost tím, že všude tahám těžkou zrcadlovku (protože dělá
nádherné fotky), několik knížek (které všude možně fotím) a občas i počítač,
abych to hned mohla všechno zpracovat. Jsem prostě knihomol – magor a jsem na
to hrdá. Protože mě to dělá šťastnou. A je skvělé potkat někoho stejně
postihnutého, jako jste vy.
A o tomhle dni jsem
vám původně chtěla napsat mnohem víc, měl to být článek plný samých hezkých
věcí a pozitivní energie. Jenže život - to nejsou jenom hezké věci. Jednu
chvíli se smějete a o chvíli později zvedáte telefon a dozvíte se zprávu, která
vás zasáhne. A tak už řeknu jenom jedno. Užívejte života, potkávejte inspirativní
lidi, dělejte to, co vás baví, a travte čas s lidmi, kteří vás dělají
šťastnými. Protože život je příliš krátký na to, abychom jím zbytečně plýtvali.
Já vím, že to víte, ale občas je dobré připomenout si ty základní principy,
kterými by se měl řídit každý z nás.
O fotky z toho
hezkého dopoledne s Nadiyou vás neoberu, zkuste z nich načerpat tu
pozitivní a inspirativní energii, kterou se nám v ten den podařilo
vytvořit.
Vaše Cwrcekk
Okomentovat