středa 24. ledna 2018

Knihomolky v Chuchelským háji


Tak a jsem tu s prvním fotočlánkem tohoto roku. Doufám, že jich tento rok bude hodně, protože to znamená, že navštěvuju nová místa, která vám chci ukázat, potkávám zajímavé lidi a celkově se kolem mě něco děje, a to mám moc ráda. I když si na novoroční předsevzetí moc nehraju, začátkem roku jsem si řekla, že bych hrozně ráda kromě knížek, kafe a bajkerů začala víc fotit lidi, jednotlivce i páry. Spíš mě víc zajímají momentky s přirozenými emocemi, ale uvědomuju si, že vyfotit něco takového není úplně jednoduché. Nemám s tím vůbec žádné zkušenosti, ale o to víc mě motivuje to vyzkoušet. Vždy se snažím nestagnovat na místě, ale najít si něco, v čem bych se chtěla zlepšit a mohla na sobě pracovat a rozvíjet se. Takže místo obdivování hezkých portrétů a momentek bych ráda začala nějaké i tvořit. Takhle nějak jsem začala i blogovat, takže proč to neaplikovat také jinde?
A tak jsem první volnou sobotu přemluvila dvě moje oblíbené knihoholky – Dorotu Noon a Veroniku Lonely Flamingo a vyrazily jsem trochu na čerstvý vzduch. A nemusely jsme ani moc daleko. Protože každý správný den začíná dobrou snídaní, nebylo tomu jinak ani v tomto případě. Začaly jsme skvělou snídaní v našem oblíbeném podniku Můj šálek kávy a vyrazily jsme za Dory, která se nám rozhodla ukázat krásy Chuchelského háje, kde strávila velkou část svého dětství a dospívání, protože pochází z Velké Chuchle. I když počasí nebylo moc vábivé (o sluníčku jsme si mohly nechat jenom zdát), stejně jsme se hezky prošly, pokecaly, provětraly si trochu hlavy, zablbly s foťáky a byl to skvěle strávený den, který jsme ukončily vymrzlé u Dory nad teplým čajem a následně nad námi všemi oblíbenou kávou. 


Víc takových sobot, prosím!